Katalog pomístní jmen z okolí města Telč

 

zpracoval
Václav Vysoký

 

          Před časem se na mne obrátil můj přítel z Telče, abych mu vytvořil seznam pomístních jmen Telče a blízkého okolí. Bohužel časem ztratil zájem a tak toto názvosloví podávám touto formou k veřejnému použití. Vzhledem k tomu, že se pod označením blízké okolí skrývá velmi neurčité území, tak jsme se rozhodl, že zpracuji katastry obcí sdružených v „Mikroregionu Telč“, včetně samot a osad podléhajícím těmto obcím. Pro přehledné vyhledávání jsem zpracoval pomístní názvy abecedně v jednotlivých kapitolách a to:

          Sídla (od samot až po města)

          Panská sídla (od tvrzí až po zámky)

          Církevní památky (mimo kříže a křížky)

          Hydronyma (studánky, prameny, tekoucí a stojaté vody)

          Mlýny (a jiné vodní stavby)

          Oronyma (terénní útvary, např. kopce, údolí apod.)

          Divers jména (názvy, které nelze zařadit do výše uvedených kapitol).

 

          Jména jsou uvedené podle následujícího systému – viz příklad uvedeného hesla:

Babkův kopec (517 m) – J (kr. V) – cca 12,3 km JV od Telče (vrch na katastru Knínic, JV od Knínic, SZ od Radkovic u Budče a JZ od Kyprova rybníka).

          Syn.: Špičák.

Babkův kopec = název místa (zde vrchu),

(517 m) = nadmořská výška (uvedena pouze u vrchů),

J (kr. V) = okres Jihlava, kraj Vysočina,

cca 12,3 km  = vzdálenost – je vždy od dolní kašny na náměstí Zachariáše z Hradce v Telči,

JV od Telče = směrováno od Telče (zde jihovýchodně),

(vrch na …..od Kyprova rybníka) = určení místa z několika různých bodů – (většinou obcí),

Syn.: = Synonyma (uvedené odlišné tvary jména na mapách nebo v literatuře),

Špičák = synonymum (odlišný tvar – v tomto případě je zde úplně jiný název).

 

          Poznámka: V některých případech je za uvedeným jménem zkratka literárního pramene – jinak vždy platí, že je název zpracován podle některého hesla na www stránkách (většinou ve wikipedii jako jsou stránky jednotlivých obcí nebo pomocí vyhledávače (např. u hydronym, panských sídel, památek, chráněných území apod.), a nebo na www mapách (turistických, katastrálních nebo historických). Turistické a katastrální mapy je nutno vyhledávat na všech úrovních, protože řada údajů je uvedena pouze při určitém zvětšení a nalezl jsem i několik údajů s různými názvy pro jeden bod /např. osada, rybník apod./. Údaje na katastrálních mapách někdy nesouhlasí s údaji na turistických mapách (a opačně) a to nejen slovně, ale i co se týče polohy v terénu. V každém případě je nutné i proklikování vedlejších hesel uvedených v základním souboru, protože se tam mohou objevit další prameny, a nebo jinde nepoužité názvy.

 

          Při zpracování jednotlivých hesel jsou použité následující zkratky (mimo literatury):

 J = okres Jihlava; JČ = Jihočeský kraj; JH = okres Jindřichův Hradec; kr. V = kraj Vysočina; J-S-V-Z + SV-SZ atd. odvozené světové strany od náměstí Zachariáše z Hradce (dolní kašna) v Telči odkud jsou i uvedené vzdálenosti; ob. = sídlo (od samoty až po město); Syn. = Synonyma – názvy synonym jsou uváděné až od r. 1700.

     Vzdálenosti u katastru obce Červený Hrádek uvádím od města Telč, protože je tato obec zapracována v rámci mikroregionu Telč, jehož je částí i když se nachází na okr. Jindřichův Hradec.

 

          Neuvádím zde výrobní podniky, jednotlivé domy, i když mají výjimečnou historickou hodnotu, kříže a křížky (bez rozdílu zda jsou kamenné nebo kovové), pamětní desky apod. Zájemce si musí vyhledat určitou obec a zde najde co potřebuje – např. význačné budovy podle popisných čísel  dané obce.

 

          Pro doplnění názvů jsem použil i některou literaturu, kterou jsem měl k dispozici a jsem si plně vědom, že existuje řada dalších prací, které většinou jen upřesňují základní pomístní jména. Použil jsem následující práce:

BL         BRYCHTOVÁ L, 2013: Drobná sakrální architektura Telče. – Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita, Ústav archeologie a muzeologie Brno,. 97 str.

BTM      BATOVEC F. B., 1900: Batovcův Příruční Místopis zemí koruny České Čech, Moravy a Slezska pro praktickou potřebu zvláště upravený. – Praha, Nakl. F.B.Batovec, 1900: 262 str.

JŠ           ŠTĚBETÁK J. /2018/ -  “Příroda Dačicka” * autor: Jan Štěbeták, Dačice – práce uvedena v článku Mlýny na Dyji na http://www.slavonice-ubytovani.cz/soubory/Galerie%201/zelena/mlynynadyji.htm .

LB         LEDNICKÁ B., 2018: Rodopisné stránky najdeme např. na www http://rodokmen.nase-koreny.cz/vesnice/jihlavsko/mlyny/zmapovani.htm 

MPČ      Místopisný průvodce po České republice – nachází se na www stránkách provozujících spolkem Wanet s.r.o., Valašské Meziříčí.

NRPS    Národní registr pramenů a studánek.

OSN      Ottův slovník naučný 1888-1909 – Praha, 28 dílů.

PD         http://voda.chmi.cz/hr05/seznamy/hsp.pdf  (PD = Povodí Dyje v oblasti Telče: Moravská Dyje)

SVP       Seznam vodních ploch na Jihlavsku podle https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_vodn%C3%ADch_ploch_v_okrese_Jihlava  Z tohoto souboru jsou např. použité plochy jednotlivých vybraných rybníků.

VB         Větrovcová B., 2006: Rod Janoušků ve Strachoňovicích v 17. až 19. století. – Bakalářská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta. 44 str. + přílohy.

VM        Vodní mlýny podle http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/detail/3696-pisuv-mlyn.

VMTO   TIRAY J., 1913: Vlastivěda Moravská. II. Místopis Telecký okres. – Musejní spolek v Brně, 456 str. in II. Místopis Moravy, Díl IV. místopisu Jihlavský kraj, Telecký okres, č. 64.

 

          Při zpracování jsem byl často velmi překvapen velkou řadou neuvedených názvů jednotlivých míst  - např. u Oronym není výjimkou, že nejvyšší vrchol na určitém katastru je bez názvu a zde byl název uveden u nižšího vrcholu – u Hydronym je zde velká řada „Bezejmenných“ rybníků a to i plošně velmi velkých, u potoků a jejich přítoků, kdy se často jedná o Bezejmenný potok pramenící nebo protékající určitou obcí. V praxi mají některé potoky právě názvy podle obcí, kde pramení nebo skrz které protékají, resp. mají prameniště na jejich katastru. Zde by bylo vhodné provést v jednotlivých obcích dotazníkovou akci a pohovory s místními usedlíky, protože je u nich často zafixovaný název určité lokality, aniž by tato byla někde uveřejněna a následně do map zakreslena.

 

          Při vyhledávání hesel v jednotlivých souborech u některých písmen chybí text – to je v případě, že se dosud nepodařilo nalézt odpovídající jméno s daným počátečním písmenem.

 

            Přeji Vám mnoho úspěchů při orientačním vyhledávání místních názvů na tomto zpracovaném území a v případě možných doložených dalších názvů je možné vždy po určité době provést doplnění v tomto příspěvku.